IMG_6023

Na ranní procházku po městě se vydal tento pán se svou asi třímetrovou, podle jeho slov krotkou krajtou. Chovateli prodal hada jeho soused, který ho chytit ještě jako malého v ulicích města. Doma má chovatel hady dva, střídavě s nimi každý den chodí ráno na procházku, aby je zabavil. Had o váze třicet kilo spořádá každý týden kilo kuřecích hlav a užívá si koupelí populárním mýdlem Lifebuoy.

Latinsky se tento druh hada nazývá reticulatus phyton, indonésky Sanca Batik nebo Sanca Kembang podle vzoru na kůži podobajícímu se batikovaným látkám. Had dorůstá délky až deset metrů a je tak druhým nejdelším druhem po anakondě.

V Indonésii žije několik stovek druhů hadů (podle oficiálních informací ministerstva lesů 349 druhů), zhruba pět procent z nich je jedovatých, 21 procent endemických. Populace hadů ale kvůli odlesňování i nelegálnímu obchodu ubývá. V některých částech Indonésie jsou hadi považování za božstva. Podle javánské a balijské tradice leží na samém základě světa had Antaboga. Symbol hada zvaný naga se objevuje jako dekorace plná významů na starobylých památkách candi, tradiční architektuře, posvátných dýkách keris nebo hudebních nástrojích orchestru gamelan jako je gong. Podle javánské mytologie je had symbolem deště a blahodárné vody a přeneseně pak blahobytu, proto tento motif často zdobí batikované látky, především ty používané na svatbách. Lidé věří, že tento ornament zajistí novomanželům blahobyt a plodnost.

Přestože hadi nejsou běžným menu, dají se ve městech najít restaurace, které sevírují jídla připravená z kobry. V Yogyakartě je takovou restaurací Rumah Makan Kobra v ulici Jl. Hayam Wuruk. Kromě polévky a saté z kobry se zde připravuje také kobří burger. Není to ale jenom chuť, která zákazníky do této a podobných restaurací přitahuje: kobří maso má údajně příznivé zdravotní účinky, hodí se především pro léčbu alergií, vyrážek, astma či infarktu.

IMG_5198

Facebook Twitter Email