Přistoupíte-li v oblasti stravování a bydlení na běžný indonéský standard, budou vaše životní náklady v Indonésii v porovnání s českou kotlinou znatelně nižší. Stejně jako v jiných zemích je však i v Indonésii výše nezbytných osobních výdajů ovlivněna různými faktory, mimo jiné také místem bydliště. Město Yogyakarta na střední Jávě je například známo tím, že se zde dá bez obtíží vyžít z velmi mála peněz. Ekonomika města, které je sídlem několika desítek univerzit a škol, je totiž ve velké míře podřízena omezeným finančním možnostem studentů. Za přijatelné ceny zde tak najdete pronájem pokoje v rušném domě plném studentů i prostorného domu posazeného v zeleni rýžových polí (v tomto případě však musíte být přinejmenším adoptivním dítětem Štěstěny). V okolí univerzitních kampusů je pak velký výběr jídelniček, tzv. warung, kde si můžete za pár tisíc rupií pochutnat na jídle jako od maminky nebo – v tom horším případě – zrychlit na několik příštích hodin své vyměšování. Zatímco během dne je menu rozmanité a každý si tak najde svůj oblíbený pokrm, ve večerních hodinách se nabídka jídel za nízkou cenu zúží především na smažené pokrmy – ryby, kuřata, kachny, sojové chlebíčky tempe a rýži. Pokud chcete i večer jíst zdravě a přitom levně, nezbývá vám než nakoupit na trhu potřebné suroviny a pustit se do vaření. I když bydlím v Yogyakartě téměř rok a mám tak za tu dobu trochu přehled o cenových relacích, samotnou mě překvapilo, za jak málo peněz je možné nasytit žaludek výborným jídlem, připravuje-li si ho člověk sám. Páteční pozdní oběd či spíše brzkou večeři sestávající z rýže, míchané zeleniny, sojových chlebíčků tempe a pálivé omáčky sambal jsme uvařili na jednom vařiči za méně než hodinu. Celkové náklady za znamenitou hostinu, která by vystačila pro šest lidí (včetně benzínu do motorky, na které jsme se dopravili k nejbližšímu stánku se zeleninou), nepřesáhly 9000 rupií. Porce rýže se zeleninou a tempe přitom v jednom z těch nejlevnějších studentských warungů stojí kolem 3000 Rp. Vzhledem k mé vyhladovělé peněžence to vypadá, že se budu muset naučit vařit s indonéskými ingrediencemi.

Facebook Twitter Email