Než se zeptáte Indonésana na cestu, vytáhněte si nejdříve z kapsy kompas. Na váš dotaz, jak se dostat k autobusovému nádraží, totiž zřejmě dostanete následující odpověď: „Jděte na sever, na křižovatce zahněte na východ, rovně, u mešity zabočte směrem na jih a kousek dál už uvidíte autobusové nádraží.“ Pokud tento užitečný přístroj nevlastníte, vždy se v každém místě, které navštívíte, zorientuje ve světových stranách. Jen tak budete vědět, jak se dostat do budovy (nápis na dveřích knihovny: „Používejte dveře na jihu“) nebo jak se správně zařadit do fronty (cedule na kase: „Stůjte frontu od severu“). Přestože zpočátku je takovýto způsob udávání směru matoucí, brzy zjistíte, že orientovat se podle světových stran je mnohem přesnější a jednodušší. A také bezpečnější: když na vás budou z břehu vyděšeně mávat vaši přátelé a z plných plic křičet „Žralok! Žralok! Na východě!“, budete velmi rádi, že jste si ráno všimli, kde vychází slunce.