Kousek Itálie v Jogje
Evropské, případně japonské a korejské, restaurace jsou ale roztroušeny i v jiných částech města, které mají cizinci díky jeho kosmopolitní a zároveň tradiční atmosféře ve velké oblibě. Občasné záchvaty potřeby sníst něco připomínající mi domov si chodím léčit do vynikající pizzerie Nanamia kousek od školy. V její prospěch svědčí i to, že je to jediná pizzeria ve městě, které dal můj náročný italský kamarád dobrozdání. Kupodivu ji nevlastní Ital, ale jedna z našich západních sousedů, takže si při poměrně dlouhém čekání na pizzu můžete listovat ve starších vydáních týdeníku Spiegel.
Tenké pizzy pokryté vším možným od rajčat, oliv, kousků kuřete, ančoviček až po plody moře se prodávají ve dvou velikostech za ceny od 15000 do asi 40000 rupií (zhruba 30 až 80 Kč). Kromě asi dvaceti druhů pizz nabízí Nanamia také těstoviny s různými omáčkami, předkrmy v podobě bruschetty, sladkosti a pár salátů. Naposledy jsem si dala Středomořský salát z oliv, rajčat, koleček cibule a sýru feta (po několika měsících sýrové abstinence to byl požitek) a malou pizzu Hawai, která by stačila i pro dva malé jedlíky. Tak jako to v podobných restauracích bývá je i tady pití v porovnání s cenami jídel poměrně drahé – za skleničku čaje s kouskem limetky dáte 5000 Rp (asi 10 Kč). Přestože v ostatních indonéských jídelnách a restauracích se na to až tolik nedbá, nápis na stěně upozorňuje hosty, že konzumace jídla a pití zakoupeného jinde než v pizzerii je zapovězena. Kousek Evropy v srdci Jávy.
Nanamia Pizzeria, Jl. Moses Gatotkaca B.13, Yogyakarta