Po pár zkušenostech s výukou ve velké dílně, kde jsem byla spíše v roli pozorovatele střídavě žasnoucího nad jemností práce rukou javánských žen a jejich pracovního tempa přesně v duchu celonárodního hesla santai (česky: v klidu, v pohodě), jsem se vydala jednoho slunečného dne k učiteli batiku, o jehož kvalitách a zručnosti pěli moji evropští přátelé ódy. Bez velkých průtahů přede mne rozložil kus bílé bavlněné látky, do ruky mi podal tužku a slovy „Nakresli si obrázek“ mě uvedl do rozpaků: již od základní školy jsem se se svým falešným hlasem a nedostatkem talentu pro hru na cokoliv věnovala pro jistotu hudební výchově, kde bylo na rozdíl od výchovy výtvarné možné beztrestně lelkovat s naprázdno se otevírajícími ústy. Domy umělců jsou ale zřejmě nasáknuté kreativním duchem, a tak se mi podařilo během chvilky jakýsi obrázek vykouzlit a kvalifikovat se tak do druhého kola dlouhého procesu.

Paní domu mi kolem pasu obtočila modrou zástěru a odvedla mě na malou terasu domu, kde už bylo připraveno potřebné nářadí: vařič s horkým voskem, sada nástrojů canting, kterými se nanáší vosk na látku, a rám na vypnutí látky. Při nanášení vosku je třeba se snažit, aby byla linie rovnoměrná a vosk prosákl i na rubovou stranu látky. Ani jedno se však nepodaří hned, stejně jako při každé jiné ruční práci je i v tomto případě potřeba dostatečného cviku a především trpělivosti: výroba jednoho kusu látky může zabrat i několik týdnů či dokonce měsíců. Chyby při nanášení vosku se ale dají naštěstí opravit, a tak se i vám i při vaší batikové premiéře může podařit vytvořit obrázek hodný zkušených řemeslníků. Pokud vosk ukápne na nesprávné místo, zaschlá kapka se navlhčí vodou a vosk se rozpustí žhavým nástrojem z kovu. Může se ale i stát, že zatoulaná kapka obohatí dílo o nečekané rozměry. Já jsem tak díky své nepozornosti našla název pro svou prvotinu – „Smutek hazardního hráče“.

Při druhé hodině jsem již hotový obrázek barvila. Technika barvení si vyžaduje dobrou představivost, protože barvy se nanášejí postupně a jedna druhou tak překrývají a vytvářejí nové odstíny či barvy. Před každým barvením se pak musí voskem zakrýt ty části obrázku či vzoru, které mají zůstat novou barvou nedotčeny. V případě mého malého jednoduchého obrázku se proces střídavého barvení a nanášení vosku opakoval asi čtyřikrát a trval celkem pět hodin. Na úplném závěru se hotový obrázek vyvaří v horké vodě, která beze zbytku smyje veškerý vosk.

V přestávkách, kdy čerstvě nanesená barva zasychala, jsem do sebe sála poklidnou atmosféru sluncem zalité čtvrti a poslouchala štěbetání opeřenců doléhající sem z nedalekého ptačího trhu. Lepší relaxaci si snad ani nejde představit.

Pokud se chystáte během své návštěvy Indonésie také do Yogyakarty a chtěli byste si přivézt domů vlastnoručně vyrobený suvenýr, kontaktujte mě na emailové adrese sonacermakova@gmail.com. Jedno- i vícedenní kurz batiky je možné zajistit v jakémkoliv termínu pro libovolný počet zájemců.